Hedvábné malovánky na renesanční téma

Malování na hedvábí mě začalo zajímat už před mnoha lety, kdy jsem si navrhl a namaloval svůj první hedvábný prapor. Tehdy to byla spíš taková fantazijní kompilace. A zkoušel pouze základní metody konturování a vyplňování takto ohraničených ploch barvami. Poté jsem zkoušel malovat nějaké šátky, ale tak velkou plochu, jako je prapor, jsme zkusili znovu až tento rok. Lucka si načetla teorii a dovedně jí převedla do praxe. Má velkou výhodu v tom, že umí kreslit a malovat, takže si dovedla představit, jak jednotlivé techniky malování budou vypadat v reálu při jejich vzájemné kombinaci.

První z praporů jsme dělali k příležitosti vystoupení naší praporečnické skupiny Monadria na Slavnostech Pětilisté růže 2017 v Českém Krumlově. Aby to ladilo, tak jsem si vybral erb Rožmberků z 16. století.

Erb Viléma z Rožmberka

Netroufli jsme si na kompletní erb Viléma z Rožmberka, neboť koruna a klenoty nám tou dobou připadaly hodně složité nemluvě o medvědech. Použili jsme tedy jen základní znak rodu a zasadili ho do rámované kompozice. V rámování jsme použili zlaté pětilisté růže spolu s florálními motivy, stejnými jako jsou přímo v erbu. Na tomto praporu jsme poprvé použili techniku stínování zapíjením barev a zdůraznění plastičnosti šrafováním. Šrafování je pro malířství doby renesance velice typické. A zde je výsledek.

Renesanční prapor Rožmberk
Renesanční prapor Rožmberk

Tento prapor jsme dělali trochu v časovém presu, abychom ho stihli do zmíněných slavností. Díky tomu jsme si ověřili v praxi, jak vznikají nejčastější chyby popsané v literatuře. Například, když vám spadne víčko od lahvičky s barvou na zem těsně vedle praporu a kapičky barvy potřísní sněhově bílé plochy hedvábí, tak pak chvíli zuříte sami na sebe, současně lítáte s vodou a rychle potřísněná místa namáčíte, aby se ještě dala barva odstranit. Protože jak to zaschne, tak už to pryč nedostanete. Naštěstí to vcelku vyšlo a podařilo se nám prapor zachránit. Skvěle létá vzduchem a ve slunečních paprscích krásně maluje.

Druhým praporem, který jsme dokončili začátkem prosince 2017, je znak jedné z německých zemí – Falcka. Tedy zlatý lev s červenou korunou na černém poli. Malovali jsme ho podle původní malby praporu z první poloviny 16. století.  Zde je předloha, podle které jsme prapor malovali.

Záznam tvorby:

A zde je výsledek.

Renesanční prapor Pfalz
Renesanční prapor Pfalz

Vzhledem k tomu, že původní předloha nemá rámování, ale nám se rámovaná kompozice líbí, tak jsme prapor orámovali ornamentem, který se v renesanci běžně používal. To byla ta snazší část. Lva jsme nejprve vykonturovali pouze částečně, abychom ho mohli snáz vyplnit barvou. Vybarvovat jsme začali od sluneční žluté, do které jsme postupně zapíjeli tmavší tóny, aby vystoupila plastičnost lva. Poté jsme dokonturovali zbývající šrafy a na zvýraznění efektu jsme nanesli linky zlaté kontury. Ve slunečních paprscích pak tyto linky dodají vznešený vzhled a krásný odlesk. Zkombinovali jsme zde základní techniky postupného konturování, zapíjení barev, tedy stínování a závěrečného nanášení zlaté kontury. Na tento prapor jsme si vyhradili mnohem delší čas, abychom se nedopouštěli větších chyb. Výsledek nás nadchnul a udělal nám velkou radost. Prapor měl pro nás ještě jeden velký význam. Malovali jsme ho pro našeho kamaráda, který s ním již trénuje a zkouší praporečnické triky.

Z pohledu spoluautorky:

K malování na hedvábí mě přivedl Pavel. Náš první společný projekt, neobyčejně obyčejný šátek podle mého vlastního návrhu, se mi povedlo někde zapomenout bez toho, abychom ho alespoň vyfotili. Tahle výtvarná technika mě docela nadchla, bohužel ale nebylo dost času se jí věnovat víc. Sama jsem zkusila vytvořit několik šátků, daly by se spočítat na prstech jedné ruky. A pak už, bez větších příprav, přišel náš „Pan Hedvábný“, jak přezdíváme praporu s erbem Rožmberků.

„Pan Hedvábný“ vznikal dosti nakvap, což se značně podepsalo na tvůrčím procesu. Pavel nechal vytisknout předlohu, doma ji nalepil na velký papír, nakreslil rámování, napnul hedvábí do rámu a začal konturovat. Do Slavností pětilisté růže zbývalo pár dnů a my po večerech, někdy za častého odbíhání k probouzejícímu se dítku, malovali.

Poprvé jsem malovala na tak velkou plochu (prapor má rozměr 130 x 130 cm) a poprvé jsme zkoušeli některé techniky, o kterých jsem předtím jen četla. Na to za jakých šílených podmínek vznikal se „Pan Hedvábný“ neuvěřitelně vydařil. Největší zásluhy na jeho vzniku má samozřejmě Pavel, já jen stínovala a dodělávala šrafování a taky často a hodně radila (což není pravděpodobně vždy vhodné a vítané 🙂

Na lví prapor jsme už měli neomezeně času a taky jsme přišli na lepší umístění rámu, takže jsme se nemuseli tolik hrbit. Na začátku jsem vytáhla obrysy lva z původní předlohy, dokreslila chybějící části a celou kresbu tak nějak uhladila. Výsledek jsme naskenovali a nechali vytisknout. Pak už nebyl problém přenést lva a rámování na hedvábí pomocí měkké tužky. Následovalo několikeré konturování, vybarvování ploch, stínování, šrafování a závěrečné zdobení zlatou konturou z obou stran. Mezitím se prapor několikrát zažehloval a pral, jak jsme fixovali jednotlivé kroky.

Ne vždy všechno fungovalo jak mělo, což nás naučilo, jak opravovat chyby v kontuře nebo barevné mapy. Výsledek zato překvapil nás oba. Zvlášť když na hotový prapor zasvítilo slunce a lev začal žhnout jako uhlíky v ohni. Když jsme byli prapor vyzkoušet venku, rozvinul se ve větru a opět ožil v záři slunce. Jak už zmínil Pavel, je to po naší dceři to nejlepší, co se nám povedlo vytvořit. Doufáme, že svému majiteli přinese mnoho radosti při jeho další praporečnické práci.

Renesanční prapor Pfalz
Renesanční prapor Pfalz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *